Česká republika je v oblasti sběru plazmy již řadu let jedním z příkladů dobré praxe v Evropě. Od roku 2007 vedle sebe koexistují veřejná a soukromá zařízení pro dárcovství krve a plazmy a spolupracují na zlepšení přístupu pacientů k péči.

Proto se v rámci předsednictví ČR v radě EU uskutečnila v pondělí  24. října v Senátu Parlamentu České republiky v Praze konference s  názvem Evropa potřebuje více krevní plazmy – příležitost ve světle návrhu nového nařízení EU o látkách lidského původu (SoHo), kde se do debaty zapojila řada zajímavých panelistů, včetně náměstka ministra zdravotnictví ČR Jakuba Dvořáčka, předsedy zdravotního výboru Senátu Romana Krause, člena poslanecké sněmovny Petra Fifky, ale i odborníků z oboru jako je Milan Malý, předseda Sdružení pro plazmaferézu a zástupce celoevropské pacientské organizace IPOPI Martine Pergent nebo zástupce výrobce léků  Ainhoa Mendizabal , vicepresidentka DACH Grifols. Z Bruselu se prostřednictvím online připojení zúčastnil také reprezentant Evropské komise, DG Santé Stefaan van der Spiegel.

Hlavním cílem nového nařízení Evropské unie je sjednocení podmínek pro regulaci, zlepšení bezpečnosti a dostupnosti léčby  v oblasti krve, lidských buněk a tkání ve všech zemích, tak aby reflektovaly nejnovější vědecké poznatky. Klíčová součást návrhu nařízení je zaměřena na oblast krve a krevní složek, která v posledních dekádách zaznamenala výrazný rozvoj. V nadcházejícím desetiletí bude stále více evropských pacientů potřebovat přístup k léčivým přípravkům vyrobených z plazmy. Obrovský význam mají především pro osoby s vrozenými či získanými poruchami krevní srážlivosti, u kterých již malá zranění mohou vést ke ztrátě velkého množství krve.

Plazmu potřebují také lidé při úrazech a těžkých operací a osoby s poruchami imunitního systému, jimž pomáhá podpořit obranyschopnost organismu. Zahájení diskuse o tom návrhu začalo v průběhu českého předsednictví v Radě EU a mělo by trvat až dva roky. V úvodu je proto důležité vést otevřenou diskusi s dalšími členskými zeměmi, aby byly naplněny cíle navrhovaného nařízení.

V rámci celé Evropské Unie je 1400 transfuzních zařízeních provedeno každoročně více než 20 milionů odběrů krve a 25 milionu transfuzí pacientům. Více než 4000 tkáňových zařízení odebere a zajistí každý rok, okolo jednoho milionu odběrů buněk a tkání, zahrnující rohovky, srdeční chlopeň nebo kostní dřeň. Krev, lidské tkáně a buňky jsou využívány jako důležitý materiál pro další lékařské zpracování a využití.

Léčivé přípravky odvozené z plazmy (PDMP) jsou jedinečné léčivé přípravky, které lze vyrobit pouze z lidské plazmy darované odhodlanými dárci. Za posledních 10 let se používání imunoglobulinů, které patří k nejčastěji používaným PDMP, téměř zdvojnásobilo. U mnoha zdravotních potíží jsou PDMP jedinou možnou léčbou.Léky vyrobené z lidské plazmy od dárců jsou nezbytné pro přibližně 300 000 pacientů v celé EU, kteří jsou denně závislí na této léčbě při léčbě různých vzácných, chronických a život ohrožujících onemocnění. Bez této léčby by se kvalita života mnoha pacientů podstatně snížila a někteří by nemuseli přežít.

V EU v současné době chybí 3,8 milionu litrů plazmy potřebné k výrobě životně důležitých léčivých přípravků z plazmy. V současné době pochází přibližně 40 % plazmy používané k výrobě PDMP pro pacienty v EU z USA.

Země, které mají kombinovaný model veřejného a soukromého dárcovství, přispívají k odběru plazmy v Evropě nejvíce. Jedná se o 4 země  Německo, Rakousko, Maďarsko a Česko. Veřejný sektor v EU vykázal v posledním desetiletí jen malý nárůst odběrů plazmy. Naproti tomu soukromá dárcovská centra plazmy ve stejném období poskytla většinu zvýšeného počtu odběrů plazmy v EU, které jsou potřebné k uspokojení rostoucí klinické potřeby PDMP.

Účastníci panelů včetně diskutujících z publika se shodli na tom, že i ostatní členské země se musí zapojit od odběru krevní plazmy, aby bylo možné poskytnout pacientům adekvátní léčbu a posílit soběstačnost Evropské unie. Bez koexistence veřejného a soukromého sektoru to ale nepůjde.

Členové Sdružení pro plazmaferézu jednomyslně 14. září 2022 přijali Etický kodex. Kodex vyjadřuje vůli všech členů o vytváření prostředí, v němž si může být široká veřejnost jistá, že členové Sdružení postupují při své činnosti čestně, s respektem a ohleduplností vůči dárcům i pacientům, že usilují o co nejširší a nejspravedlivější dostupnost moderních léčebných terapiích založených na lidské krvi a že bezpečnost dárců i pacientů je pro ně nejvyšší prioritou.

Sdružení a jeho členové jsou si rovněž plně vědomi důležitosti zajištění dodržování etických zásad při interakcích s dárci krve, ale i dalšími zainteresovanými osobami.Krev a její dostupnost je závislá na ochotě dárců, kteří darují krev ve prospěch druhých, a to aniž by byli motivováni vlastním prospěchem. Členové Sdružení jsou si plně vědomi klíčového významu dárcovství a váží si nesobeckého altruismu dárců krve. Lidská krev je zcela unikátní, jedinečnou a v léčbě řady onemocnění zcela nenahraditelnou látkou, která je zásadní pro úsilí členů Sdružení přinášet na trh léčebné terapie, které mohou pomoci mírnit utrpení pacientů. Je proto důležité, aby byly podniknuty všechny přiměřené kroky k ochraně zdraví a bezpečnosti dárců. 

Sdružení pro plazmaferézu doporučuje svým členům nezahajovat nové marketingové aktivity obsahující komunikaci agregované finanční náhrady za dárcovství plazmy.